|
|
Decentralized energy policy in a selected EU country
SCHAEFER, Justin Calvin
Hlavním cílem práce je analyzovat posledních padesát let energetické politiky v Dánsku a získat představu o tom, jak se Dánsko stalo jedním z evropských lídrů v dekarbonizaci ekonomiky a rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Práce má rešeršní povahu a vychází z širokého přehledu akademických článků a knih o decentralizované výrobě energie a změně klimatu a zpráv vládních a mezinárodních organizací. Část věnovaná analýze a výsledkům je rozdělena do tří částí, které pokrývají tři fáze dánské energetické transformace a analyzují různé vládní politiky prováděné v těchto fázích. - První fáze: Prvotní nárůst výroby energie z obnovitelných zdrojů do energetického systému. - Fáze druhá: Hledání řešení nestability dodávek obnovitelných zdrojů energie, když je výroba energie z obnovitelných zdrojů mezi 40 a 50 %. - Třetí fáze: Hledání řešení pro ukládání v systému 100 % obnovitelné energie. Výzkum vedl k některým důležitým zjištěním, které jsou užitečné pro další státy, jež se snaží dekarbonizovat své ekonomiky. Práce je uzavřena vybranými politickými doporučeními.
|
|
|
Realizovatelnost plánů dekarbonizace EU z pohledu produkčních kapacit
Vařejka, Tomáš ; Pešek, Martin (oponent) ; Hejčík, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce má za cíl zpracování kritické studie na realizovatelnost plánů dekarbonizace v EU z pohledu produkčních kapacit. Dekarbonizace, neboli snižování množství emitovaných skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv, je hlavním nástrojem pro přechod k bezemisní společnosti. Diplomová práce představuje hlavní evropské dekarbonizační plány, jako jsou Green Deal, nebo Fit for 55 a hodnotí dosavadní klimatickou politiku v EU. V souladu s těmito plány jsou pro cílové roky 2030 a 2050 navrženy dekarbonizační scénáře přechodu na nové bezemisní zdroje energie, jak na celounijní, tak národní úrovni pro Českou republiku. Na základě navržených scénářů je stanovena potřebná kapacita nových bezemisních zdrojů. Součástí práce je také určení současných výrobních a realizačních kapacit a posouzení jejich limitů. Výsledkem porovnání potřebných nových zdrojů se současnou kapacitou je návrh, jak by se tyto výrobní a realizační kapacity musely navýšit, aby teoreticky bylo možné dosáhnout vytyčených dekarbonizačních cílů.
|
|
|
Návštěvnické centrum CARBON
Warta, Roman ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh multifunkčního centra v oblasti nevyužívaného černouhelného dolu Frenštát v katastru obce Trojanovice. Umístění objektu je zamýšleno ve středu areálu a bude kontaktním bodem pro jeho návštěvníky, ale i návštěvníky Beskyd obecně. Součástí provozu centra je rovněž stálá expozice, zaměřená na minulost plánované těžby černého uhlí v lokalitě, stejně tak jako na dekarbonizaci energie a alternativní energetické zdroje.
|
|
| |
|
| |
|
|
Potenciál obnovitelných zdrojů na území České republiky ve vztahu k požadavkům Evropské unie
Paluda, Roman
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi požadavky Evropské unie na nárůst podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu s důrazem na elektroenergetiku a dosažitelným potenciálem na území ČR. Podrobně byla analyzována energie vodní, větrná, biomasy, solární a geotermální. Hodnoceny byly aspekty technologické, přírodní a legislativní. U každého ze zkoumaných obnovitelných zdrojů byl stanoven maximální dosažitelný potenciál OZE. Na základě zjištěných skutečností je zhodnocena pozice ČR v oblasti potenciálu OZE, hodnocena politika EU v této oblasti a uvedeno několik doporučení, jak lépe zapojit obnovitelné zdroje nejen v elektroenergetice, ale i v energetickém mixu obecně.
|
|
|
Komparace Státní energetické koncepce České republiky a Evropské energetické strategie do roku 2020, 2030 a 2050
Turková, Nikol ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Maule, Petr (oponent)
Práce se zabývá komparací Státní energetické koncepce České republiky a Evropské energetické strategie do roku 2020, 2030 a 2050. Vytyčuje hlavní cíle a strategie těchto dokumentů, komparuje je a zkoumá, zda obsahují nové energetické cíle. První ověřovanou hypotézou (1) je, zda se energetické cíle a strategie Evropské unie liší od energetických cílů a strategií České republiky. Druhá hypotéza (2) pak testuje, zda oficiální koncepce dostatečně reflektují nové trendy energetického trhu. Přínosem bakalářské práce je poukázání na rozdílnost cílů jednotlivých energetických strategií a případné navržení řešení, jak se má Česká republika cílům Evropské unie přiblížit. Teoretická část bakalářské práce uvádí problematiku energetického trhu, charakterizuje ho a definuje energetické zdroje České republiky, subjekty energetického trhu České republiky, legislativu ovlivňující energetický trh České republiky a energetickou bezpečnost a nezávislost. V praktické části autor komparuje energetické koncepce a poukazuje na shodné a rozdílné cíle jednotlivých strategií. Dále se zaměřuje na nové energetické trendy a prokazuje, že energetické koncepce nedostatečně reflektují tyto nové trendy. Tím vyvrací stanovenou hypotézu (2). Autor zmiňuje shodné cíle, které Česká republika v rámci strategie Evropské unii plní, ale také poukazuje na cíle rozdílné, které Česká republika plnit nezvládá. Tím vyvrací stanovenou hypotézu (1).
|
|
|
Vliv institucí na klimatickou politiku Velké Británie
Stanová, Natália ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá klimatickou politikou Velké Británie, a to zejména v kontextu politických institucí, které v Británii působí. Ačkoliv britská environmentální hnutí mají v Británii dlouhou tradici, britská klimatická politika má dlouhodobě spíše smíšené výsledky. Cílem práce, jenž vychází z nového institucionalismu, je odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem ovlivňuje britský většinově demokratický systém její klimatickou politiku. Práce se nesoustředí na roli většinového volebního systému, poněvadž zde je souvislost jasně patrná, nýbrž na další dva aspekty většinově demokratických systémů, kterými jsou střídání dvou hlavních stran ve vládě a pluralistický systém zájmových skupin. Práce dochází k závěru, že ačkoliv britská klimatická politika prošla v uplynulých dvaceti letech značnou proměnou, uvedené prvky většinové demokracie působí jako prvek omezující její efektivnost. Dalším, neméně důležitým prvkem, se ukazuje být vůle hlavních politických stran, která je dlouhodobě spíše slabá v oblasti klimatické politiky.
|
|
|
Dekarbonizace a společná dopravní politika EU
Volková, Anna ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Hlavním cílem této práce je zhodnocení společné dopravní politiky a vývoj dekarbonizace ve světě a Evropské unii. V první části je zaměřena na vliv dopravy na ekonomiku, vývoj společné dopravní politiky a její environmentální aspekty. V další části se věnuje přijetí Kjótského protokolu, vývoje ve světě a v Evropské unii a konkrétním opatřením dekarbonizace v dopravě. Závěrečná kapitola se zaměřuje na vývoj do budoucna a alternativní typy paliv.
|
host ::
RSS.